Advent – den čtrnáctý
Škola lehkosti je známá tím, že pracuje s širokou škálou koní různých typů a plemen. V podstatě je dost vzácné vidět některého z instruktorů jezdit koně ze skupiny “standardních moderních drezurních koní”.
Z mnoha důvodů máme koně, kteří nespadají do kategorie soutěžních-drezurních, často máme koně z osobních a emočních důvodů a koně, kteří pro nás mnoho znamenají. Mám podezření, že většina z nás si koně ani nemůže dovolit. Ale jsme spíš zapálená než bohatá parta lidí.
Krása tohoto systému – stejně jako krása koní – je v tom, že má spoustu odpovědí pro spoustu jednotlivců. Nevěříme, že jedna velikost – jeden přístup – pasuje všem. Proto je trénink tak náročný pro jezdce, protože musíme porozumět, co potřebuje mysl plnokrevníka i Dartmoorského ponyho. Quarterhorse určitě nemůže být ježděn stejně jako Fríský kůň. Zní to naprosto přirozeně, ale běžně vidíme standardní skupinovou hodinu, kde všichni koně mají hlavu “zabalenou”. Ale když se podíváte na jednotlivé koně, tak to nedává žádný smysl.
Kdybych měla čas, tak bych kontaktovala každého jezdce napříč světem Legerete a vyžádala si svolení ke sdílení jeho fotek téměř všech myslitelných plemen koní vzdělaných do vysoké úrovně. Tolik času nemám, takže místo toho žádám kohokoli, kdo je studentem licentovaného instruktora Školy lehkosti – anebo kdo má lekce s někým z nás – nasdílejte své koně do komentářů, ať vidíme tu různorodost!
