Advent – den pátý
Španělský krok se dnes v moderní drezuře nejezdí a historicky se posměšně začal označovat jako “cirkusový”.
Ve skutečnosti ale kvalitní jezdecký cirkus obsahoval mnoho působivého a poučného.
Španělský krok má být každopádně vyučován pečlivě a ne pouze jako trik. Často vidíme koně, kteří se naučili jambette (zvednutí/máchnutí přední nohou v zastavení), ale bez nezbytné snahy o to, aby to pro koně bylo prospěšné fyzicky. Když se toto stane, tak vidíme koně, kteří to kombinují s prohnutými zády a zadníma nohama vlekoucíma se za tělem. Pak to pro koně není prospěšné.
Takže, kdy se to má učit a proč?
Může to pomoci koni naučit se více zvedat plece a rozvinout větší rozsah pohybu. To je především vhodné pro koně s plochými chody a může to být šikovný způsob, jak například do standardního klusu dostat více amplitudy (zvedání, pružení směrem nahoru).
Také je to pozoruhodný způsob, jak naučit pasáž koně, který pro ni není nadaný. Kombinováním španělského kroku s klusem mohou začít nabízet pasáž i koně, kteří netušili, že to v nich je. Další geniální myšlenka, kterou Philippe Karl sdíli s mnoha studenty na celém světě.
Je ideální, když se s výukou začne poté, co se kůň začal učit piafu. To znamená, že kůň již ví, jak se podsadit a udržet zadní nohy trochu pod sebou, když se shromažďuje. Toto eliminuje to potenciální riziko propadlých zad a tahání nohou za sebou. Je to opravdový důkaz logického postupu ve výcviku, zda rozumíme kdy a proč a dokážeme zvažovat, co je či není přínosné pro konkrétního koně.
Také je důležité toto učit koně systematicky s jasnými pravidly. Když kůň nabízí španělský krok sám, může někoho kopnout do kolene a nebude to chyba koně…
Fotka ukazuje Becky Holden s jejím koněm Ezpirito ve výrazném a “užitečném” španělském kroku. Můžete také vidět, že si to oba užívají.
